|
|
Změny ve vývoji mokřadů v krajině – trajektorie, příčiny
Brašna, Vlastimil ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Tato práce analyzuje historický vývoj mokřadů ve vybraných katastrálních územích kukuřičné výrobní oblasti na Moravě v České republice. Byly analyzovány změny mokřadů v čase a prostoru za období 180 let.
Hlavním cílem je analýza vývoje mokřadních biotopů v krajině s využitím starých map, leteckých snímků a GISu. Podkladem byly císařské otisky stabilního katastru z 1. poloviny 19. století a současná ortofotomapa. Dále byly využity GIS vrstvy aktuální lokalizace mokřadů, zemědělské půdy, lesů, vodních toků a ploch. Na historických podkladech byly hodnoceny dvě kategorie 1) mokré louky a 2) bažiny a močály. V současném podkladu jsou hodnoceny pouze mokřady.
Celková rozloha zájmového území je 18054 ha. Rozloha mokřadů dramaticky klesla ze 108 ha v první polovině 19. století na 14 ha v roce 2015. Většina mokřadů byla přeměněna na zemědělskou půdu - orná půda (72 %), louky a pastviny (12 %). Sukcesí mokřadů došlo k přeměně na křoviny (5,4 %). Vysušeno a zastavěno bylo 5 % rozlohy zaniklých mokřadů. Většina mokřadů byla přeměněna vlivem tlaku na produkční funkci krajiny za účelem získání více potravin. V 1. polovině 19. století mokré louky dominovaly, měly 684 ha. I přes zánik velké části mokřadů vznikly nové mokřady, které mají 12,4 ha. Nejvíce nově vzniklých mokřadů se nachází v katastrálním území Mutěnice. Pouze jeden mokřad (1,68 ha) zůstal nezměněn, nachází se v katastrálním území Čejč. Tento mokřad měl v minulosti větší rozlohu (25,15 ha) a byl propojen s Čejčským jezerem.
Hlavním výsledkem práce je zjištění trajektorií vývoje mokřadních ekosystémů v nížinách na Moravě. Popisem těchto trajektorií jsem přispěl k poznání vlivů působících na vývoj mokřadů. Výsledky vývoje mokřadů přispívají k poznatkům v oboru krajinné ekologie. Zjištěné výsledky lze využít k obnově zaniklých mokřadů, k tvorbě nových mokřadů na historických mokrých loukách. Získané informace lze použít i při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
|
|
Trajektorie vývoje mokřadů v krajině nížin a pahorkatin České republiky
Richter, Pavel ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Dagmar, Dagmar (oponent)
Mokřadní biotopy plní v krajině řadu funkcí. Zejména mají schopnost zadržovat vodu v období jejího přebytku a posléze v období sucha vodu uvolňovat. V této práci byl analyzován historický vývoj mokřadů v krajinách nížin a pahorkatin ČR, se zaměřením na jejich časoprostorové změny v krajině, včetně změn struktury zastoupení různých kategorií mokřadů za posledních 180 let. Jako podklady byly použity historické mapy Stabilního katastru, současná ortofotomapa a GIS vrstvy aktuální lokalizace a klasifikace různých typů krajinného pokryvu a krajinných typů. Rozloha mokřadů dramaticky poklesla z 5 762 ha v letech 1825-1843 (více než 9,5 % řešeného území) na 54 ha v roce 2014 (0,9%). Na základě studia dostupných podkladů byly klasifikovány tři typy mokřadních biotopů: mokré louky, mokré louky s dřevinami a bažiny a močály. Zatímco převážnou část historických mokřadů tvořily mokré louky (89 %), v současnosti tvoří největší část mokřadů bažiny a močály (48 %). Polovinu plochy zmizelých mokřadů zaujala orná půda, proto lze sledované změny přičíst na vrub zejména zvyšování produkce zemědělské výroby. Z hlediska hodnocení sledovaných změn podle prediktorů bylo zjištěno, že větší tlak na degradaci mokřadů byl tam, kde byly vhodnější klimatické podmínky pro zemědělství (např. povodí Dunaje, Morava, půdní typy v nížinách, kukuřičná zemědělská výrobní oblast apod.). V těchto oblastech také bylo v řešeném území největší zastoupení bažin a močálů jako nových mokřadů v místech historické lokalizace vodních toků. V této práci byly popsány hlavní hybné síly a tlaky, které měly vliv na změny mokřadů. Získané informace lze následně využít při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
|
|
Využití map stabilního katastru pro analýzu změn mokrých luk na příkladu k.ú. Černilov
Jelínek, Jakub ; Richter, Pavel (vedoucí práce) ; Kadlecová, Petra (oponent)
Analýza změn mokrých luk a krajinného rázu na příkladu k. ú. Černilov za použití
map stabilního katastru.
Předmětem této bakalářské práce je vyhodnocení změn s ohledem na plochu
mokrých luk na území obce Černilov, za posledních 175 let. Použity byly mapové
podklady ze tří intervalů, císařské otisky stabilního katastru, letecké snímky a současné
ortofotomapy.
Teoretická část práce je vypracována formou literární rešerše a uvádí do
problematiky mokrých luk a je zde charakterizována sociálně ekonomická a fyzikálně
geografická stránka řešeného území. Praktická část této práce se zabývá vyhodnocením
mapových podkladů v programu GIS a jejich výsledků.
|
|
|
Historický vývoj mokřadů v zemědělské krajině
Majdanicsová, Andrea ; Richter, Pavel (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na historický vývoj mokřadů především v zemědělské krajině. První část je zpracována formou rešerše, ve které je uveden historický vývoj krajiny, jsou charakterizovány mokřady ať už jejich rozdělení, funkce či vývoj mokřadů v České republice i v zahraničí. Dále jsou vysvětleny systémy mapování krajiny a pojmy týkající se ochrany přírody. Druhá část se zabývá vybranými lokalitami, jejich specifikací a porovnáním změn v krajině pomocí archivních map stabilního katastru, map II. vojenského mapování z let 1842 - 1852, ortofotomap z padesátých let, současných map i ortofotomap.
|
|
|
Dekompozice nadzemní biomasy travinného mokřadního porostu
KLIMOVIČOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce je součástí projektu GA ČR č. P504/11/1151 ? Úloha rostlin v bilanci skleníkových plynů ostřicového slatiniště. V předkládané práci je řešeno téma dekompozice nadzemní části porostu v modelovém travinném mokřadu. Rychlost dekompozice byla studována na zaplavovaném území Mokrých Luk u Třeboně. Intenzita rozkladných procesů byla zjišťována pomocí metody opadových sáčků (litter-bags). Sáčky se sušinou byly umístěny v okolí automatické meteorologické stanice na čtyři náhodně vybraná místa. V rámci této práce jsou vyhodnoceny výsledky dvou pokusů. Pro pokus č. 1 byly sáčky umístěny na lokalitu v dubnu roku 2009 a byly instalovány pouze ve svislé poloze a v jedné velikosti. V rámci tohoto pokusu se celkem provedlo 6 odběrů a celková doba expozice sáčků byla 2,5 roku. Během prvního roku ubylo celkem 18,37 % celkové sušiny a v průběhu druhého roku ubylo 13,05 % celkové sušiny. Hodnota LDR byla pro první rok 0,7227 a pro druhý rok 0,474. Pro 2. pokus byly opadové sáčky umístěny na lokalitu v listopadu 2010 a byly instalovány ve dvou polohách (svislá, vodorovná) a ve dvou velikostech (malé, velké). Vzorky byly odebrány ve dvou termínech a celková doba expozice opadových sáčků byla 1 rok. Celkové hodnota LDR za jeden rok byla pro sáčky ve svislé poloze 0,5212 a pro sáčky ve vodorovné poloze 1,0676.
|
|
|
Vliv minerálního hnojení na anatomickou stavbu listu ostřice štíhlé
HŮRKOVÁ, Drahomíra
Tato práce je součástí projektu GA ČR 526/06/0276, který sleduje vliv eutrofizace mokrých luk na interakci půda {--} rostlina s důrazem na transformace uhlíku a dusíku. Jejím cílem bylo určit rozdíly v anatomické stavbě listu ostřice štíhlé v odlišně ošetřovaných porostech. Rostliny ostřice štíhlé byly studovány na dvou lokalitách: Záblatské louky s organickou půdou a Hamerské louky s minerální půdou. Vliv hnojení byl sledován na plochách, na které byla aplikována dávka minerálního hnojiva: 300 kg NPK .ha-2 (varianta HIGH) a na plochách kontrolních, které nebyly hnojeny (varianta NO). Hnojení probíhalo v letech 2006 {--} 2008. V roce 2009 hnojení neproběhlo kvůli dlouhotrvající záplavě. Listy C. acuta byly hypostomatické. Na Hamerských loukách byly zjištěny průměrné hustoty průduchů 724 {$\pm$} 88 mm-2 ve variantě nehnojené a 820 {$\pm$} 130 mm-2 ve variantě hnojené. Na Záblatských loukách byly zjištěny průměrné hustoty průduchů 872{$\pm$}114 mm-2 ve variantě nehnojené a 849{$\pm$}125 mm-2 ve variantě hnojené.
|
|
| |
|
|
Vliv dostupnosti minerálních živin a zaplavení na růst ostřice štíhlé v nádobovém pokuse.
SYCHROVÁ, Jana
Diplomová práce je součástí projektu GAČR 526/09/1545 Význam nově asimilovaného uhlíku pro interakce rostlin s půdou v mokřadních travinných ekosystémech v proměnlivých podmínkách vnějšího prostředí, který se zaměřuje na účinky eutrofizace na vybraných mokrých loukách s minerální nebo organickou půdou v Třeboňské biosférické rezervaci. Výsledky tohoto projektu poslouží jako podklad pro rozvíjení vhodného managementu ekosystémů mokrých luk, zvláště pro místa vedená jako přírodní rezervace. Jako modelová rostlina pro nádobový pokus byla vybrána ostřice štíhlá (Carex acuta), běžná dominanta Mokrých luk a současně druh, který byl již předmětem řady studií. Cílem této práce bylo zjistit, jak C. acuta reaguje v kontrolovaných podmínkách na různou hladinu hnojení a míru zaplavení. Na růst generativních odnoží C. acuta mělo statisticky průkazný vliv hnojení. U vegetativních odnoží C. acuta byl zjištěn průkazný vliv obsahu organické hmoty v půdě a hnojení. Vegetativní odnože dosáhly většího vzrůstu než generativní odnože. Pomocí nádobového pokusu se zjistilo, že hnojení nemá na růst odnoží C. acuta příliš velký vliv. To může vysvětlit terénní pozorování, že tento mokřadní druh je na eutrofizovaných stanovištích postupně nahrazován konkurenčně silnějšími druhy, hlavně chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea).
|
|
|
Nadzemní produkce porostu zaplavované louky s dominantní ostřicí štíhlou (Carex acuta)
KUNCOVÁ, Štěpánka
Tato diplomová práce je součástí projektu MŽP SP/2d1/9307 (Czech Terra), jehož cílem je zhodnotit bilanci a koloběh uhlíku v hlavních typech ekosystémů v České republice. V rámci tohoto projektu bylo hodnoceno zájmové území Mokrých Luk u Třeboně z hlediska produkce nadzemní biomasy. Předkládaná práce se soustředí na produkci nadzemní biomasy u ostřice štíhlé (Carex acuta L.), která tvoří dominantu porostu neobhospodařované dlouhodobě zaplavené části komplexu Mokrých Luk. Metodou destruktivních odběrů byla sledována sezónní dynamika nadzemních růstových charakteristik. Bylo provedeno celkem 9 odběrů. Byly vždy brány 4 vzorky o rozměrech 0.5x0.5m na sušším stanovišti a 4 na vlhčím. Hodnota živé biomasy ostřice štíhlé dosáhla sezónního maxima 550,8 g.m-2 dne 13.6. 2008. Nejvyšší hodnota živé sezónní biomasy byla 602,4 g.m-2 (tj. živá biomasa ostřice a živá biomasa ostatních druhů). Největší celková biomasa bez opadu (tj veškerá živá i odumřelá biomasa) dosáhla 994,64 g.m-2. Maximální údaj o produktivitě ostřice štíhlé (12,46 g.m-2.den-1) byl zaznamenán dne 24.5.2008.
|
|
|
Ptáci řádu Passeriformes otevřené krajiny v CHKO Třeboňsko
FUKA, David
V hnízdním období 2007 bylo na třech lokalitách Mokrých luk u Třeboně (CHKO/BR Třeboňsko) uskutečněno mapování pěvců. Lokality se lišily zejména vegetačním pokryvem. Výzkum lokality byl uskutečněn s cílem zmapovat a porovnat kvalitativně i kvantitativně společenstva ptáků řádu Passeriformes v rámci lokalit. Celková plocha zkoumaných lokalit činila cca 25 ha. Převažujícími biotopy lokalit byly: M1.7 biotop vegetace vysokých ostřic, K1 mokřadní vrbiny (lokalita New station a lokalita Old station), místy lze nalézt biotop V1 makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, dále (zejména lokalita Opatovický a lokalita Old station) biotopy: T1.5 a T1.4 aluviální psárkové louky a vlhké pcháčové louky a X5 intenzivně obhospodařované louky. Při sledování byla použita standardní metoda mapování hnízdních okrsků (Janda a Řepa, 1989), pro zaznamenávání pozice ptáků v terénu byl však použit GPS systém. Na lokalitách bylo celkem zjištěno 23 druhů pěvců. Nejpočetnějšími druhy na lokalitách Old station a New station byly: rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula), cvrčilka zelená (Locustella naevia), na lokalitě Opatovický byl nejpočetnější rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus). Celkem 9 druhů bylo zjištěno v rámci všech lokalit. Byly zjištěny významné rozdíly v hnízdních hustotách pěvců, stejně tak i kvalitativních znacích společenstev v rámci lokality Opatovický a lokality Old station a mezi lokalitou New station a lokalitou Opatovický. Nejzachovalejší ostřicové porosty lokality New station vykazovaly nejvyšší hnízdní hustoty ptáků (až 2,2 p/ha u slavíka modráčka), byla zde zjištěna rovněž vysoká hnízdní hustota bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra) 0,817 p/ha. Společenstva pěvců Lokality New station a lokality Old station byly silně podobné.
|
host ::
RSS.